Práce s mikroskopy


Obecné informaceMikroskopování

  • Seřízení mikroskopu je vhodné provádět vždy na pevném a rovném pracovním stole. Při přenášení uchopte přístroj za rameno a zabraňte vypadnutí neupevněných součástí (např. okuláry, filtry)
  • Pro pozorování je vhodnější volit místo méně světlé (zastíněné). Pozorování v úplně zatemněné místnosti se nedoporučuje.
  • Objektivy se do revolverové hlavice šroubují tak, aby při otáčení hlavicí postupně následovaly objektivy s dalším možným zvětšením, které mikroskop umožňuje. Tedy tak, aby zvětšení narůstalo postupně. Objektivy jsou pracovně vyrovnané, takže po přesném zaostření jedním z nich je obraz zhruba zaostřen i pro ostatní (vyjma imerzního) a po zařazení dalšího objektivu by měly být nutné jen jemné korekce zaostření obrazu. Při stupňování zvětšení změnou objektivů je nutné dát pozor, aby při otáčení hlavicí nebyl v cestě objektivů např. držák preparátu, případně sám preparát.
  • Při novém pozorování je pravidlem začínat při nejmenším zvětšení a postupně ho zvyšovat.

Vlastní pozorování

  • mikroskop používáme na pevné pracovní ploše. Vždy zkontrolujeme, zdali není mikroskop poškozen a zdali je optika čistá
  • vybereme objektiv s nejmenším zvětšením. Rozsvítíme mikroskop nebo jeho přídavné osvětlení.
  • vložíme preparát pod mikroskop
  • zaostříme na preparát pohybem stolku vzhůru - nejdříve makro, pak mikro posuvem
  • seřídíme intenzitu osvětlení, použijeme případně barevný filtr, prací se clonou a kondenzorem se snažíme dosáhnout vhodný kontrast
  • postupně můžeme zařazovat další objektivy 
  • jemně pohybujeme mikroposuvem a ostříme na různé úrovně preparátu
  • obecně je důležité seznámit s návodem k obsluze

Pozorování imerzními objektivy

Objektivům s velkou numerickou aperturou nestačí index lomu prostředí (vzduchu) mezi pozorovaným předmětem a čočkou objektivu a potřebují tento prostor vyplnit prostředím s vyšším indexem a ten poskytuje imerzní olej nebo vodní imerze. Olejové imerzní objektivy nesou označení Oil nebo Oel, objektivy pro vodní imerzi pak "w" nebo "W", u těch se používá voda nebo fyziologický roztok. Při pozorování imerzními objektivy lze doporučit tento postup:

  • Detail objektu (preparátu), který budeme pozorovat, zaostříme nejprve silným suchým objektivem. Preparát nastavíme co nejpřesněji do středu zorného pole a seřídíme si co nejpříznivější osvětlení.
  • Snížíme kondenzor a na jeho čelní čočku naneseme tenkou vrstvu imerzního oleje. Olej nesmí být znečištěn a při nanášení se jím nesmí míchat, aby neobsahoval vzduchové bubliny, které by později rušily pozorování. Pro snížení možnosti výskytu bublin se doporučuje nanést kapku oleje též na spodní stranu podložního skla.
  • Kondenzor opět zvedneme do jeho pracovní polohy, ve které se kapka oleje spojí s podložním sklem preparátu. Vzniknou-li zmíněné bublinky, je nutno postup opakovat. Spojení kondenzoru a podložního skla se nazývá kondenzorová imerze. Bez jejího provedení není možno v žádném případě dosáhnout plné numerické apertury kondenzoru (pro kterou je počítán), která jinak bez imerze nepřestoupí hodnotu 0,95 (teoreticky 1,0).
  • Hrubým zaostřovacím posuvem (makro) vzdálíme poněkud preparát od objektivu a pootočením revolverové hlavice zařadíme pro pozorování imerzní objektiv.
  • Na preparát, tj. na místo, které chceme pozorovat, naneseme kapku imerzního oleje. Kapka by měla být polokulovitá a pro orientaci jejího nanesení nám poslouží postavení čelní čočky objektivu.
  • Za stálého pozorování vzdálenosti objektivu od preparátu pohledem ze strany, přibližujeme pomalu hrubým posuvem preparát tak, až se kapka oleje spojí s čelní čočkou objektivu (což se projeví změnou jejího tvaru). Při dalším pomalém posuvu se do kapky nepatrně ponoří.
  • Po tomto ponoření preparát od objektivu oddálíme, ale jen zcela nepatrně, aby se olejové spojení mezi preparátem a objektivem nepřerušilo a sloupec oleje byl dostatečně široký pro eventuální posuv preparátem.
  • Po oddálení preparátu, avšak nyní již při pozorování mikroskopem, opět preparát pomocí jemného posuvu (mikro) k objektivu přibližujeme tak, až se objekt zobrazí. Přibližování má probíhat co nejpomaleji, neboť při rychlém přibližování moment zobrazení objektu lehce přehlédneme. V případě, že pozorujeme barevně nevýrazný (nekontrastní) preparát, je možno preparátem pro snažší "zachycení" jeho obrazu mírně pohybovat.
  • Po zaostření obrazu vyjmeme z okulárového tubusu okulár. Nahlédnutím prostým okem do tubusu překontrolujeme při plně otevřené cloně kondenzoru, zda-li je zadní čočka objektivu stejnoměrně prosvětlena. Příčinou jejího nestejnoměrného prosvětlení může být nedostatečně seřízená osvětlovací lampa. Poopravením případných nepřesností (vcelku snadno zjistitelných) upravíme stejnoměrné osvětlení čočky.
  • Pro začátek pozorování nastavíme otevření aperturní irisové clony kondenzoru tak, že ji po jejím předchozím uzavření otevíráme, až její obraz právě zmizí ze zadní čočky objektivu.
  • Po skončení pozorování imerzním objektivem oddálíme kondenzor i preparát od objektivu a všechny díly, na kterých je imerzní olej (včetně preparátu), řádně očistíme. Zaschnutí oleje zbůsobí na optice nenapravitelné škody.