GFP zelený fluorescenční protein

(Green fluorescent protein) [10,13]

Funkce a chování proteinů je výrazně ovlivněno navázáním specifických protilátek. Proto je tento přístup využíván pro pozorování statického rozmístění proteinů a je uplatněn hlavně na zafixovaných (mrtvých) buňkách. Navíc při použití protilátek v živých buňkách je nutné zajistit jejich zavedení do buněk, ke kterému se nejčastěji používá mikroinjekce. Protože navázání protilátky změní a často úplně potlačí skutečnou úlohu proteinu, je tento postup užíván hlavně při zkoumání vlivu inhibice tohoto proteinu na chování buňky. Za účelem studia dynamického chování proteinů byla vyvinuta technika, při které je buňka geneticky pozměněna tak, že produkuje fluorescenční formu daného proteinu. Tato technika využívá vlastností GFP.